Jméno: Základní škola a mateřská škola J. A. Komenského Nivnice
Adresa: Komenského 101, Nivnice, 68751
Typ školy: Veřejná (zřizovatelem obec)
Základní škola a mateřská škola J. A. Komenského v Nivnici je příspěvkovou organizací, která nabízí vzdělávání pro děti předškolního i školního věku. Mateřská škola poskytuje péči a předškolní vzdělávání dětem od tří let. Základní škola zajišťuje vzdělávání žáků od prvního do devátého ročníku podle platných rámcových vzdělávacích programů. Škola nabízí standardní výuku s možností volby některých volitelných předmětů. Součástí výuky je i výuka cizích jazyků. K dispozici jsou vybavené učebny a školní hřiště. Škola spolupracuje s rodiči a místní komunitou a snaží se vytvářet příznivé prostředí pro vzdělávání a rozvoj dětí. Provoz školy zahrnuje i školní družinu, která dětem nabízí zájmové aktivity po vyučování. Škola usiluje o dosažení dobrých výsledků ve vzdělávání a o spokojenost žáků i rodičů. Bližší informace o konkrétní nabídce a možnostech vzdělávání je možné nalézt na webových stránkách školy.
Další informace:
- IČO: 48506109
- Školu najdete ve městě či obci Nivnice, okres/obvod Uherské Hradiště, Zlínský kraj.
| Kvalita výuky | |
| Zázemí a vybavení | |
| Vstřícnost školy | |
| Stravování | |
| Nálada a spolužáci | |
|
|
Škola v Nivnici na mě od počátku působila poměrně příjemně, dýchala z ní taková ta tradiční, možná až rodinná atmosféra. Měla jsem pocit, že se tam snaží děti opravdu zapojit, ne že by jen seděly a poslouchaly. Viděla jsem, že se dbá na komunitu a na to, aby se děti cítily v bezpečí, což je pro každého přirozeně nejdůležitější. Líbilo se mi, že výuka nebyla jen o biflování, ale snažili se věci ukazovat prakticky, nebylo to tak, že by jen pouštěli filmy, aby zabili čas. Komunikace se školou se mi zdála většinou fajn, věci se daly vyřešit, když člověk chtěl. Jenže nic není úplně ideální, a i tady se objevily věci, které mě mrzely. Někdy mi přišlo, že se na individuální potřeby dětí moc nemyslí, že to prostě jede podle jednoho mustru pro všechny. A to je pak pro někoho peklo, když se nudí nebo nestíhá. Občas ta komunikace tak nějak skřípala, když člověk potřeboval něco nestandardního, tak se musel víc snažit, aby se k něčemu dopátral. Taky jsem měla dojem, že se na děti klade občas až zbytečný tlak, jako by se zapomínalo, že jsou to ještě pořád malé osobnosti. A to pak vidíte na dětech, jak se trápí. Celkově to byla ale zkušenost, která měla obě strany mince, světlou i tu, co se musela snést.